Domácí mazlíčci jsou dnes součástí více než poloviny českých domácností. Psi, kočky, andulky, morčata, křečci a další zvířata obohacují naše životy a stávají se nedílnými členy našich rodin. Vyrovnat se pak s jejich ztrátou je mnohdy velmi náročné. Co v takovém případě dělat? Jak se smířit se smrtí mazlíčka a kde lze uložit jeho ostatky? Nejen na to se zaměříme níže.
Psi žijí v průměru jedenáct let, kočky o čtyři roky déle. Během svého života jsou pro své majitele každodenními společníky, zdrojem radosti, lásky, aktivit i útěchy. Mnohým nahrazují citovou ztrátu, jiným dodávají pocit, že jsou stále potřební, dalším pomáhají udržet se v pohybu… Ať už je důvod jejich pořízení jakýkoliv, stávají se členy rodiny. Jejich ztráta je pak velmi bolestivá – ostatně působí na stejná mozková centra jako ztráta blízkého člověka, proto jsou smutek a bolest zcela přirozenými reakcemi.
Jak se vyrovnat se smrtí psa, kočky či jiného mazlíčka
Ve chvíli, kdy domácí mazlíček zemře, ať už v důsledku stáří, nebo nemoci, často jeho majitelé nevědí, co dělat. Pamatujte proto, že je velmi důležité dát průchod svým pocitům. Buďte si vědomi toho, že je normální cítit se v této situaci zlomení, a nenechte si od nikoho diktovat, jak se máte cítit či jak se chovat. Nestyďte se za svůj smutek, dejte průchod svým emocím a neduste svou bolest v sobě. Každý se se smrtí vyrovnává zcela jinak, a je tak v pořádku, pokud pláčete, vztekáte se, smějete se… Dělejte to, co cítíte, že vám pomůže.
Pět fází smutku po smrti domácího mazlíčka
Jak už vyplývá z výše uvedeného, bývá truchlení nad ztrátou mazlíčka individuální. Většinou však dochází stejně jako při ztrátě milované osoby ke střídání emocí a myšlenek, které se prolínají v jednotlivých fázích, jež označujeme jako fáze truchlení nebo fáze smutku. Jaké to jsou a jak se projevují?
Pět fází truchlení
- Fáze odmítání – obzvláště ve chvíli, kdy je smrt psa, kočky či jiného mazlíčka nenadálá, nastává šok a snaha o popření dané zprávy. Majitel standardně reaguje slovy, že to není možné, není to pravda, a odmítá si připustit, že k úmrtí skutečně došlo.
- Fáze vzteku – následná fáze po fázi odmítání se projevuje vztekem, agresí, hněvem. V tuto chvíli je dáván průchod negativním emocím a standardně je hledán viník, i když mnohdy zcela neoprávněně. Může být poukazováno například na nedostatečnou péči veterináře, mohou být obviňováni ostatní členové rodiny, že něco zanedbali, nebo může daná osoba hledat vinu v sobě, a tím si ještě přitěžovat.
- Fáze smlouvání – po expresivní fázi vzteku většinou následuje návrat k odmítání, kdy se daná osoba snaží popřít celou situaci, smlouvat o ní a hledat cestu, jak vrátit vše zpět, byť už je to nemožné – což si však v tuto chvíli neuvědomuje.
- Fáze smutku a deprese – v další fázi už dochází k uvědomění si bolestné reality, která se projevuje např. smutkem, apatií, pláčem, nechutenstvím, úzkostmi, beznadějí, zoufalstvím, problémy se spánkem, přejídáním se, užíváním alkoholu atd. Jedná se o velmi důležitou fázi smutku, kterou by si měl každý projít – její délka je však velmi individuální a závisí na daném jedinci.
- Fáze smíření – v této poslední fázi smutku po smrti nastává smíření. V tuto chvíli se vyrovnáváme s realitou, dochází k psychickému uvolnění a jsme většinou již schopni hledět do budoucnosti. I když bolest přetrvává, není již tak silná a čas ji postupně otupí a převáží především hezké vzpomínky na mazlíčka.
Výše uvedený model fází smutku není dokonalý a jednotlivé fáze se mohou střídat, různě prolínat, nebo některé mohou být dokonce vynechány.
Důstojné rozloučení může pomoci smířit se se smrtí domácího mazlíčka
Rituál pohřbení milovaného mazlíčka může být velmi dobrým způsobem, jak se nejen rozloučit, ale také se se ztrátou smířit. Naplánovat můžete pietní akci s blízkými, nebo využít služeb obřadních míst.
Uložení ostatků domácího mazlíčka na zahradě
Pokud se rozhodnete uložit ostatky svého mazlíčka na vlastním pozemku za účasti rodiny, musíte i ve chvílích smutku pamatovat na dodržování zákonů. Vyhláška č. 82/2014 Sb. sice toto uložení umožňuje, nicméně striktně určuje pravidla, která je nezbytné dodržet. Hrob tak můžete vytvořit pouze na místě, které splní následující požadavky:
- Je minimálně 200 metrů od vodního zdroje.
- Je minimálně 100 metrů od domu a zároveň minimálně 50 metrů od sousedního pozemku.
- Hloubka hrobu je minimálně 50 cm od úrovně terénu pro zvíře vážící do 100 kg (50centimetrovou hloubku tak musíte dodržet například i pro křečka), resp. minimálně 100 cm pro zvířata vážící více než 100 kg.
- Velikost hrobu musí odpovídat velikosti těla zvířete.
- Ukládáte-li mazlíčka do hrobu v obalu, musí být tento rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí.
- Hrob musí být zajištěn proti vniknutí jiné zvěře a musí být označen datem uložení, a to po dobu nejméně 10 let.
Zároveň hrob můžete vytvořit pouze na vašem vlastním pozemku, nikoliv na louce, v lese atd.
Hřbitovy a krematoria zvířat
Vzhledem k velmi striktním podmínkám pro uložení ostatků domácího mazlíčka je vhodným řešením vybrat mazlíčkovi místo na některém ze zvířecích hřbitovů. Využít můžete i kremaci ve zvířecím krematoriu, která probíhá individuálně a po zpopelnění obdržíte urnu s popelem (tu následně můžete uložit kdekoliv, není žádné omezení vyhláškou). Zároveň si také můžete před kremací pro svého mazlíčka vybrat rakev, do ní vložit oblíbené hračky, pamlsky… Nabídku těchto služeb lze využít na řadě míst – zde najdete seznam zvířecích krematorií v Brně, Praze a dalších městech..
Vyžádejte si odbornou pomoc, pokud ztrátu mazlíčka nezvládáte
Po ztrátě mazlíčka je důležité pečovat také o sebe. Snažte se dodržovat svůj zaběhlý denní režim, nezapomínejte na pravidelnou stravu a dostatek spánku. Zkuste také zařadit dostatek aktivit, při kterých se vám do těla budou uvolňovat endorfiny, jež vám pomohou zlepšit náladu (např. procházky, cvičení, jízda na kole atd.). Můžete si také vytvořit nějakou hezkou vzpomínku na vašeho mazlíčka – například fotoknihu, fotoobraz, zasadit za něj strom nebo cokoliv, co vám udělá radost a má pro vás a vaši rodinu význam.
Jestliže se ani přes veškerou snahu a pomoc rodiny nemůžete vyrovnat se smrtí kočky, psa či jiného zvířete, nebojte se požádat o pomoc odborníka. Obrátit se můžete na svého obvodního lékaře, který vás nasměruje na odbornou pomoc, nebo se můžete rovnou objednat k psychologovi. Vyzkoušet lze také psychoterapii, a to buď osobně v blízkosti bydliště, nebo online. Právě online psychoterapie přes videohovor je v tomto případě velmi dobrým a zejména rychlým řešením – na osobní termín k psychologovi či psychoterapeutovi totiž můžete čekat několik týdnů, či dokonce měsíců. Online psychoterapii, kterou zajišťuje například Hedepy, můžete absolvovat v pohodlí domova, bez dojíždění, anonymně a hlavně rychle – terapeuta můžete mít k dispozici už za pět minut. Online terapie má pak kromě těchto výhod stejný efekt jako běžná terapie, a využít na ni dokonce můžete i příspěvek od zdravotní pojišťovny.
Pořízení nového mazlíčka – ano, či ne?
Na závěr se ještě pojďme podívat na to, zda je vhodné pořídit si po ztrátě domácího mazlíčka náhradu. Zde není odpověď jednoznačná, protože záleží především na vašich pocitech. Někteří lidé si nedokážou představit, že by na místo jejich dosavadního miláčka přišel někdo jiný, připadá jim to jako zrada zemřelého psa, kočky atd. Jiní zase nechtějí být sami, chtějí svou bolest rychle zmírnit a dát svému životu zase smysl. Řiďte se proto svými pocity a jednejte tak, jak sami cítíte.